Proč je bojování jako šachy a obojí jako život

„Pokud znáte svého nepřítele a sami sebe, nemusíte bát, jak vaše bitvy skončí. Pokud znáte sami sebe, ale ne nepřítele, současně s vítězstvím utrpíte porážku. Pokud neznáte ani nepřítele ani sebe, prohrajete každou bitvu.“

Sun Tzu, Umění boje

Sam Sheridan je absolvent Harvardu a spisovatel. Je to také bojovník. Je mistrem Muay Thai, o kterém pojednává ve své známé knize z roku 2007 s názvem Bojovníkovo srdce. Je to zajímavé čtení a vystihuje podstatu toho, proč bojujeme, co k boji fyzicky potřebujeme a kvůli čemu bojujeme – lásce. Sheridan poukazuje na to, že bojujeme pro ty, které milujeme, pro úctu a především pro lásku k boji. Bojovníkovo srdce je oknem (přes Sheridanovou vlastní cestu) do toho, jaké to je trénovat jako bojovník.

Zatímco kniha Bojovníkoho srdce perfektně popisuje to, co je třeba den co den k tomu stát se bojovníkem, zároveň se tato kniha více zaměřuje na vůli a srdce bojovníka spíše než na jeho mysl. V roce 2010 Sheridan vydal další knihu Bojovníkova mysl, aby odkryl mysl bojovníka. Tato kniha je fascinující, protože mnoho lidí nepovažuje zápasení za sport, u kterého se musí přemýšlet, přičemž ve skutečnosti je přemýšlení základem u tohoto sportu. Sheridan uvádí tento paradox na příkladu zápasu, kde musíme dát najevo drsnost a brutalitu a zároveň čelíme s mentální výzvě – musíme se totiž postavit našemu nepříteli a zároveň sami sobě.

Většinou považujeme bojování za fyzickou aktivitu. Ve velké míře jsem psal o fyzické stránce bojování a zabýval se tématy jako, jak udeřit nejpřesnější ránu nebo jak provést dokonalý vnější kop obloukem. Základem bojových umění je samozřejmě živelnost. Na vyrobení nejlepší zbraně nebo brnění bychom měli strávit dostatek času, abychom dovedli tyto nástroje k dokonalosti. Nicméně, jak a kdy rozestavět naše zbraně a brnění je především úlohou mysli.

Tohto si můžete všimnout v každém druhu sportu. Největší šampioni jsou ti, kteří se dají charakterizovat jako mentálně silní, fyzicky zdatní a také jsou neústupní. V boji je tato kombinace ještě více zdůrazněna, protože v sázce je více (v ohrožení je váš život). Je potřeba, aby si chytrý a introspektivní jedinec zvážil všechny faktory a v boji pak jednal strategicky. Fyzická zdatnost a taktika v boji je k ničemu, pokud současně není zapojena strategie. Sun Zu tvrdí: „Předtím, než se pohnete, zvažte své kroky.“

Velmi často se bojové sporty přirovnávají k šachům, což je trochu ironické, protože šachy byly dlouho přisuzovány společenské elitě a vyšší třídě, zatímco bojové sporty jako box jsou často spojovány s nejchudšími částmi města. Boxeři si v některých případech doslova musí probojovat cestu ze slumů. Nicméně vyjímky potvrzují pravidlo, jako například dřívější UFC šampion lehké váhy BJ Penn, který pochází z bohatých poměrů. Obecně však platí pravidlo, že zápasníci obvykle pocházejí ze znevýhodněných a chudých sociálně-ekonomických prostředí. Proto v tělocvičnách boxu a MMA školách není mnoho absolventů Harvardu (ani šachových géniů).

Nicméně, já sám jsem vypozoroval a Sheridan by vám to určitě potvrdil, že je zapotřebí inteligence k tomu stát se úspěšným bojovníkem – k tomu je zapotřeba být protřelý životem, být vzdělaný a mít rozhled a také mít sebeuvědomění. Dalším, kdo by s tímto souhlasil, je Josh Waitzkin, bývalý šachový génius. Poté, co soutěžil v nejvyšších úrovních v šachu, Waitzkin se přesunul k jiným druhům sportu, konkrétně bojovým uměním. Stejně jako Sheridan zachytil svou cestu v knize Umění se učit: vnitřní cesta k optimálnímu výkonu. Když se Waitzkin zabýval podobnostem mezi šachy a bojovým uměním, vypozoroval, že „Šachy i bojové umění vyžadují zinternalizování ohromně komplexních informací do jednoho toku.“

Existuje mnoho analogií mezi šachy a bojováním, které se dají aplikovat na práci zdokonalující bojové umění. Ty samé lekce se dají rovněž použít na život, v tom slova smyslu, že se střetáváme v bitvách a mimo ring. Šachy jsou jaký neustálý příliv a odliv v obraně a útoku stejně tak boj. Navíc se hraje časovým limitem, tlakem a egem, podobně jako je to se zápasem v ringu. Důležitým prvkem v šachách je využít strategii na základě povědomí o sobě a protivníkovi.

Pár důležitých lekcí, které můžete využít jak v šachách tak v bojovém umění:

1.Hlídejte si své ego a naučte se být útočníkem i obráncem.

Nevadí mi bojovat v obraně. V tělocvičnách boxu a MMA školách je spousta lidí, kteří jenom postupují dopředu a jsou stále v útoku. Moje rada: nechte je. Útočení ubírá energii a pokud jste neustále v útoku, unaví vás to. Jestliže je útok vyžadován, nechte protivníka být agresorem a nepokoušejte se vždy vyrovnat jeho síle. To za vás mluví ego. Namísto toho, nechte oponenta unavit a najděte slabost v jeho útoku. Já osobně raději bojuji v obraně a zvítězím, než abych prohrál v útoku.

2.Tři rány a jsi pryč.

Můj trenér boxu mi tohle často opakoval. Jestli je můj oponent alespoň trochu dobrý, vnímá moje tendence, nejvíce však mé chyby. Takže když například pokud upustím pravou ruku, zatímco se připravuji k úderu, tato chyba mi projde jednou nebo dvakrát, ale na potřetí ji dobrý oponent využije. Dobrý hráč šachu udělá to samé – neustále pozoruje šachovnici a soupeře. Dává si pozor na to, aby se pohyboval rozvážně, ale rozlišně. Neopakuje stejné postupy ani vzorce, jinak na to doplatí.

3.Vyrovnejte se s prohrou.

V šachách přicházíte o figurky – to je součástí hry. Vaše obrana se postupně oslabuje. Přesto takto vznikají šampioni. Nejlepší bojovníci totiž dokážou vymyslet, jak z mála zvítězit. Při boji vás může zachvátit únava, zranění, pochybnosti či strach. Nicméně mějte strategii, u které setrváte, když se vaše obrana oslabí.

4.Poznejte sebe.

K výhře je potřeba správná pracovní morálka. Je zapotřebí dovedností. Zároveň to ale chce i srdce. Také si to žádá pokoru a umění poznat sám sebe. V souboji nebo na šampionátu v šachách totiž budeme muset čelit nejen sobě, ale i protivníkovi.

Poslední slovo na téma patří Joshovi Waitzkinovi:

„Šachy a bojová umění jsou o vypěstování silného vztahu s vaší intuicí. Jsme nuceni neustále nahlížet dovnitř sebe, postavit se našim slabostem a zamaskovat naše specifické charakteristické odlišnosti...pokud jste sami sebe upřímně a hluboce nepřijmuli – vrátí se vám to a zničí vás to, když budete pod tlakem.“ – Josh Waitzkin

Autor: Eric C. Stevens

Přeložila: Jana M.