Category Archives: Zdraví

Teplo vs chlad: Co a kdy na zranění a bolest

 

Na toto téma koluje mnoho názorů a nejasností. A to je škoda, protože kryoterapie (léčba chladem) a termoterapie (léčba teplem) jsou levné, snadné, relativně bezpečné a účinné (samo)léčby, které mohou pomoci od mnoha běžných problémů a komplikací.

V našem příspěvku se detailněji podíváme na praktické využití těchto dvou metod.

Na co je chlad a na co teplo

 

Stručně řečeno, chlad (led) je na čerstvá zranění a teplo na ztuhlé a bolavé svaly. Ale v praxi jsou věci trochu komplikovanější. Led zklidňuje poškozené povrchové tkáně, které jsou zanícené, podrážděné, zarudlé nebo oteklé. Zánět je přirozený proces, který je ale bohužel také bolestivý a často dlouho trvající. Zchlazování může pomoci mírnit bolest během zánětu bez použití léků na bolest. Mezi nejznámější případy zranění patří natažený sval nebo poranění kolenních vazů. Teplo se používá na namožené nebo ztuhlé svaly a pro chronickou bolest.

Kdy chlad a teplo nepoužívat

Chlad i teplo mohou způsobit drobné a dočasné škody pokud jsou nesprávně použity. Teplo může zhoršit zánět. Led zase může zhoršit příznaky ztuhlosti a namožení nebo způsobit zvětšení bolesti. Buďte obzvláště ostražití při používání ledu na svalovou bolest-můžete se například domnívat, že máte poraněná záda (zádové svaly), ale ve skutečnosti se může jednat pouze o ,,bolest´´. Spoušťové body (trigger points ) mohou být velmi intenzivní a snadno zaměnitelné za ,,ledovací´´ zranění nebo zánět. Pokud ale budete chladit spoušťové body, může se bolest ještě zhoršit. Této chyby se lidé nejčastěji dopouští při bolestech spodních zad a krčních svalů-klasické případy, kdy lidé zkouší léčbu chladem. Teplo a zánět jsou dalším příkladem nesprávné kombinace. Pokud přidáte teplo na čerstvá zranění, můžete to ještě zhoršit, protože dojde ke zvětšení otoku a bolesti.

Poraněné a natažené svaly

Jestliže máte použít led na zranění a ne na svalovou bolest, co potom udělat s poraněnými nebo nataženými svaly? Zdá se to být nesnadné rozhodnutí, ale led většinou vyhraje. Ale maximálně pro prvních pár dní a pouze pokud se opravdu jedná o svalové zranění. Takové zranění je obvykle trauma během intenzivního zatížení, které se projevuje náhlou a silnou bolestí. Pokud je sval skutečně natržený, použití ledu může zmírnit počáteční zánět a otok.

Shrnutí a několik tipů

Použití ledu

Led se používá na akutní zranění (během prvních 48 hodin). Chlad zmírňuje otoky, krvácení, svalové křeče a bolest v místě zranění. Léčbu chladem je také možno použít při chronických stavech jako je nadměrné přetěžování u atletů. V tomto případě zchlazení poraněné oblasti po fyzické aktivitě pomáhá regulovat zánět. Ale pozor! Nikdy nechlaďte chronické zranění před fyzickou aktivitou.

Pro zachlazování můžete použít různé věci jako kostky ledu v sáčku, zamražený vlhký ručník nebo balenou mraženou zeleninu a samozřejmě dnes již běžně a snadno dostupné chladící spreje nebo gelové obklady. Nepřikládejte led přímo na poranění-vyvarujete se tím riziku vzniku omrzlin. Neledujte více jak 30 minut a přestaňte, pokud se poranění zabarví do jasně růžova nebo červena. Nepoužívejte ledové obklady a levé rameno pokud trpíte srdečními problémy a neledujte přední část nebo stranu krku.

Použití tepla

Léčba teplem se používá pro chronické stavy-po uplynutí akutního stavu zranění (po 72 hodinách nebo když otok ustoupí) jako pomoc pro uvolnění pojivých tkání ( vaziv ) a pro stimulaci prokrvování postižené oblasti. Teplo je také možno použít při stavech jako jsou zranění při nadměrné zátěži a to před samotnou fyzickou aktivitou. Nepoužívejte teplo po fyzické aktivitě a po akutním zranění. Nikdy nepoužívejte teplo na otoky, protože ty jsou způsobeny krvácením do tkáně a teplo zvyšuje prokrvování postižené oblasti.

Aplikovat teplo můžete například použitím hřejivých gelových sáčků nebo vlhkým horkým ručníkem. Použijte přiměřenou teplotu a pouze na krátkou dobu, aby nedošlo ke vzniku spálenin.

Omezení při použití chladu a tepla

Nepoužívejte chladivé nebo hřejivé obklady

-na oblasti s poraněnou kůží

-na oblasti se sníženou citlivostí na teplo a chlad

-na oblasti těla se spatným prokrvováním

-pokud máte cukrovku

-v případě výskytu infekce

Příklady na závěr

Revmatoidní artritida (opotřebovaná chrupavka v kloubech-kolena,ramena,lokty,prsty,atd..)-vlhké teplo ulevuje chronické ztuhlosti kloubů a uvolňuje ztuhlé svaly

Dna (zánětlivá artritida-palec u nohy,nárt,kotník,pata,atd…) –led zklidňuje Dnu, tlumí bolest

Bolest hlavy (bolest od nervů nebo cév v hlavě, nebo od krčních svalů)-led zmírňuje pulzující bolest hlavy,vlhké teplo uvolňuje křeče v krčních svalech)

Natržený sval –v případě zánětu( zarudnutí, otok) –led mírní bolest a zmenšuje otok

Podvrknutí (natržení vazů v kloubech )-chlad mírní bolest a zánět

Tendinitida (akutní zánět šlach vyvolaný nadměrným zatížením v oblasti kloubů –ramena,kolena,lokty,zápěstí,atd…) – led pomáhá mírnit zánět a bolest

Tendinosis (chronické degenerativní poškození šlach projevující se jejich ztuhlostí ) – teplo pomáhá uvolnit ztuhlost

 

Jak se vyvarovat zranění při sportu?

 

Přestože nejčastější příčinou sportovního zranění je nedostatečné rozehřátí před začátkem namáhavého cvičení, úrazy mohou být způsobena i špatným používáním sportovního vybavení a nedostatečným bezpečnostními opatřeními. K sportovním úrazům jsou nejnáchylnější závodní a profesionální sportovci, protože intenzivní trénink může určité svaly učinit zranitelnějšími, zejména díky nadměrné námaze.

Ačkoli je kvůli nepředvídatelnosti sportu a fyzických aktivit nemožné zcela zamezit zranění, můžete snížit pravděpodobnost zranění tím, že se budete řídit určitými preventivními zásadami. Následující kroky pomáhají předcházet zranění.

Zahřejte se

Warm-up je nejdůležitější a nejvýznamnější způsob, jak snížit pravděpodobnost zranění při sportu. Postačit by mělo 5 – 10 minut a zahrnuto by mělo být lehké protahování a procvičení svalů, které je připraví na následující namáhavou činnost. Je vhodné začít pomalu a postupně nabírat svižnější a energičtější tempo.

Takové rozehřátí vede ke zvýšenému průtoku krve do svalů, zvýšené flexibilitě svalové tkáně a to významně sníží riziko natažení nebo přetížení svalu. Ideální cviky na rozehřátí mohou představovat chůzi nebo jogging. Ty vám umožní postupně navyšovat tempo a tím dále připravit tělo na vysilující cvičení.

Po warm-upu můžete lehce protáhnout svaly a šlachy, tím předejdete zranění. Zvláštní pozornost věnujte protažení těch svalů, které budete zapojovat během cvičení.

Používejte správné ochranné pomůcky

Ochranné vybavení je u některých sportů důležité, protože zabraňuje poranění účastníků. Zvláště důležité je, pokud sport nebo činnost zahrnuje fyzický kontakt s ostatními hráči nebo účastníky.

Ochranné pomůcky mohou zahrnovat holenní chrániče (používané při hokeji a fotbalu), boxovací rukavice nebo helmu. Všechny tyto věci jsou vytvořeny tak, aby ochránily citlivé místa na těle.

Zároveň je při sportování důležité mít správnou obuv. Správné boty poskytují oporu chodidlu a kotníku, a tak zabraňují vyvrtnutí a úrazům. Helma je samozřejmě nesmírně důležitá, protože ochraňuje lebku a mozek proti poškození. Je nepostradatelná hlavně při kontaktních sportech, kde jsou časté nárazy.

Technika

Hodně sportů si žádá přesnou techniku, která minimalizuje riziko úrazu. Pro váš vybraný sport je důležité si osvojit správný postup a provedení. Nácvikem dobré techniky můžete značně snížit riziko úrazu svalů, šlach a kostí. To platí i pro posilovny, kde jsou k dispozici experti, kteří vám poradí, jak používat vybavení bezpečně a efektivně.

Nepřeceňujte se

Při fyzických aktivitách je důležité, abyste poslouchali své tělo a respektovali jeho limity. Když začínáte s novým sportem, začněte pomalu a plynule, abyste zamezili natažení nebo přetížení svalů, které tělo není zvyklé používat nebo protahovat. Jestli jste nějakou dobu neprováděli žádné náročné cvičení, měli byste postupně vybudovat výdrž a sílu, abyste se vyvarovali poranění. Časem, až si všimnete, že se vaše kondice zlepšuje, můžete se věnovat fyzickým aktivitám delší dobu.

Zůstaňte hydratovaní

Voda je pro fungování těla nepostradatelná a to platí zejména při aktivitách a cvičení. Pokud cvičíte v horku nebo slunném počasí, je nezbytné udržet tělo hydratované, protože dehydratace může značně snížit mentální i fyzickou kondici.

Zklidněte se

Stejně jako je důležité správné rozehřátí, tak je podstatné, abyste se pořádně po fyzické aktivitě zklidnili a uvolnili. Věnujte po tréninku alespoň 5 – 10 minut lehké formě cvičení (například chůzi), aby klesl srdeční tep na normální rychlost. Zklidnění po cvičení umožní tělu odstranit odpadní látky ze svalů, které nahradí kyslíkem a živinami. To zamezuje ztuhnutí svalů po cvičení a umožní svalům se plynule obnovit po fyzické aktivitě. V této fázi můžete provést cviky na protažení svalů, které jste zapojovali při tréninku.

Ruptura Achillovy šlachy

 

Úvod

Přetržení Achillovy šlachy se často vyskytuje u mužů ve věku od 30 do 50 let, přestože nemají žádné zdravotní potíže, neutrpěli žádné zranění ani neměli problémy v postižené noze. Většinou se toto zranění objevuje u lidí, kteří se dají označit jako „víkendoví bojovníci“, čili ti, kteří se věnují sportu rekreačně.

Ve většině případů dojde k natržení Achillovky uvnitř šlachy levé nohy, přibližně 2 – 6 cm nad úponem patní kosti, v oblasti, kde je nejslabší cévní zásobení. Důvodem k tomu, že je častěji zasažena šlacha na levé noze, je preference ruky – praváci zabírají levou nohou.

Nejčastější mechanismy zranění zahrnují náhlou plantární flexi chodidla (ohýbání kotníku směrem za ploskou nohy), nečekanou dorzální flexi (ohyb kotníku směrem za hřbetem nohy) a prudkou dorzální flexi nohy ohnuté za ploskou chodidla. Mezi další mechanismy patří přímá zranění a, ačkoli už ne tak často, úbytek šlachy v důsledku dlouhotrvajícího zánětu měkkých tkání (peritenonitis) s nebo bez trhlin tkáně.

Rizikovými skupinami jsou i lidé s horším zdravotním stavem, jedinci v pokročilejším věku, lidé užívající fluoroquinolonové antibiotika, a také ti, kteří užívají kortikosteroidy a osoby, které se přetěžují.

Kromě ruptury Achillovy šlachy, kterým se tento článek zabývá, existuje ještě mnoho dalších poranění této šlachy, jako například peritenonitis (zánět měkkých tkání), tendinóza (degenerativní změny Achillovy šlachy) a peritenonitis s tendinosis.

Pacienti trpící zánětem měkkých tkání obvykle pociťují pálivou bolest, která doprovází nebo následuje aktivní pohyb a která se pohybuje po Achillově šlaše.

Zánět měkkých tkání s degenerativními změnami se obvykle projevuje bolestí při aktivitě, otoky a někdy i prasklinami na šlachovém obalu, s nebo bez přítomnosti hrbolků. Vážnější příznaky mohou zahrnovat bolest i při odpočinku.

V poslední fázi tohoto problému se začne objevovat tendinóza, která způsobuje mukoidní degeneraci samotné šlachy. Zde nedochází k dostatečné zánětlivé reakci a projevují se symptomy jako je pocit plnosti nebo hrbolky na zadní straně Achillovy šlachy.

Ačkoli četnost natržení této šlachy po celém světe není známa, podle dat shromážděných ve Finsku se odhaduje, že je zasaženo 18 z 100 000 lidí ročně. Poměr výskytu u můžu oproti ženám je odhadem od 1.7:1 do 12:1

Funkční anatomie

Achillova šlacha, nejdelší a nejsilnější šlachalidském těle, je tvořena šlašitými třemeny gastrocnemia a svalů soleus. Šlachy vedou přibližně 15 cm k úponu patní kosti. Při průřezu lze pozorovat, jak šlacha na pravé noze vede proti směru hodinových ručiček v úhlu 30 – 150° směrem k úponu patní kosti, zatímco na levé se vine ve směru hodinových ručiček. Tento způsob uchycení šlachy k patní kosti umožňuje protažení a smrštění uvnitř šlachy, a tak může díky nahromadění a vypuštění energie dojít k pohybu. Kvůli tomuto mechanismus dochází ke zkrácení pohybu a větší okamžité síle, než by mohla být vytvořena samotným gastrocsoleus komplexem.

Protože jsou v tenocytech přítomny látky aktin a myosin, šlachy mají téměř ideální mechanické vlastnosti pro přenos síly ze svalu ke kosti. Ačkoli jsou šlachy špatně pohyblivé, jsou pevné a mají vysokou tažnou sílu a schopnost se natáhnout až o 4 %, aniž by došlo k jejich poškození. Natažení o 8 % způsobuje k makroskopickému natržení.

Achillova šlacha je zásobována krví ze zadní tibiální tepny, třemenů a ze svých svalovošlašitých spojů, dále mezosternálními cévami, které se protínají na tkáních (paratenonu) a které prosakují do šlachy a do spoje šlachy ke kosti u paty.

Předělová oblast arteriálních teritorií (tzv. watershed zone) je oblast 2 – 6 cm blízko patní kosti, v níž je nižší přísun krve, který s věkem ještě více slábne. A právě v této oblasti se objevuje nejvíce degenerací a následných ruptur Achillovy šlachy. U mladších šlach dochází k přetržení méně častěji, protože jsou lépe zásobovány krví, jsou méně ztuhlé a mají výrazně větší tažnou sílu.

Biomechanika pohybu

Maximální síla vyvinutá Achillovou šlachou (jednotka F z  anglického  force) a mechanická činnost (W) lýtkových svalů je v tomto pořadí přibližně 2200N a 351J při dřepu s výskokem, 1900N a 30J při výskoku z podřepu s protipohybem a 3800N a 50J při poskakování. Odhadovaná maximální zátěž odpovídá 6 – 8x tělesné váhy při běhání s tažnou sílou větší než 3000N. V průměru je průřez šlachy u žen menší než u mužů. To eventuálně naznačuje, že Achillova šlacha u žen je schopná vytvořit menší sílu, než jsou hodnoty uvedené výše a tím pádem dochází k nižšímu výskytu ruptur u žen.

Klinická anamnéza

Pacienti s natrženou achillovou šlachou si často stěžují na náhlé křupnutí v nižší části lýtka doprovázenou pronikavou silnou bolestí.

Pacienti se mohou pohybovat s kulháním, ale nejsou schopni běhat, chodit po schodech nebo stát na patách.

V chodidle je nedostatečná síla potřebná k flexi.

Rupturu může doprovázet otok na lýtku.

Úraz může být přičítán nárůstu fyzické aktivity nebo zvýšení intenzity tréninku.

Existuje spojitost mezi tímto zraněním a užíváním fluoroquionolonů, kortikosteroidů nebo kortikosteroidových injekcí.

Stejně tak se může objevit i u těch, kteří předtím již prodělali natržení postižené šlachy.

Lékařská prohlídka

Lékař vyšetří celou Achillovu šlachu a všímá si její citlivosti, otoků, ekchymózy a šlachovitým defektů. Dále prohmatá mezeru v Achillově šlaše.

Pacient se nedokáže postavit na palce postižené nohy.

Klinické testy

Hyperdorziflexe –vyšetřovaný leží na břiše a kolena má pokrčená v úhlu 90°. Pokud je šlacha natržená, k pohybu nedochází nebo dochází k nepřiměřené dorziflexi postižené nohy.

Thompsonův test – pacient leží v poloze na břiše, nohy má přes okraj lůžka a pokud je Achillova šlacha natržená, při stlačení lýtka natažené nohy nedochází k plantární flexi nohy.

O`Brienův test – vyšetřující zavede jehlu mediálně od středu do úponu na Achillově šlaše. Pokud je šlacha neporušená, jehla se při pasivní dorziflexi nohy pohybuje v opačném směru než noha.

Příčiny

Nejčastěji ruptuře předchází prudká, excentrická síla vyvinutá na chodidlo v dorziflexní pozici. Ruptura se stejně tak může objevit jako bezprostřední důsledek zranění nebo jako konečný důsledek po zánětu měkkých tkání s nebo bez degenerativních změn šlachy. Rizikové faktory přispívající k přetržení jsou:

  • Rekreační sportování (u tzv. víkendových sportovců)
  • Relativně starší věk sportovce (30-50 let)
  • Předchozí zranění nebo přetržení Achillovy šlachy
  • Předchozí injekce do šlach nebo užívání fluoroquinolinu
  • Náhlé změny v tréninku, intenzitě nebo úrovni náročnosti
  • Zapojení se do nové aktivity

9 nejlepších potravin pro zdravé oči

 

Best Foods to Eat for Healthy Eyes

Patříte mezi miliony lidí, kteří trpí očními nemocemi, jako například degenerací oční makuli či šedými zákaly? Že ano? Pak se vám vyplatí do stravy zařadit potraviny, které mají blahodárný vliv na oči. Jelikož oči jsou cévním orgánem, je důležité vybírat stravu, která obsahuje málo nasycených a transmastných kyselin, takže tím udržíte oční cévy zdravé. Studie ukazují, že ochrana tohoto orgánu začíná u vašeho talíře. Jídla bohatá na lutein, omega-3-mastné kyseliny, vitamín C, vitamín E, zinek a antioxidanty pomáhají zažehnat problémy se zrakem včetně zákalů a degenerací oční makuli.

Před pár lety jsem měl problémy s očima, nemohl jsem pracovat u obrazovky počítače ani sledovat televizi déle než 20 minut, protože pak moje oči začaly bolet a byly podrážděné. Doktor mi pomohl a abych udržel své oči zdravé i nadále, doporučil mi zařadit následující potraviny do mé každodenní stravy. Navíc pomáhají trávení, zlepšují náladu a dodávají energii, udržují pokožku zdravou a celkově zlepšují zdravotní stav. Přečtěte si o 9 nejlepších potravinách pro udržení zdravého zraku a přidejte je na seznam vašich oblíbených jídel.

Mrkev

Carrots

Mrkve jsou jistě v kategorii nejprospěšnějších potravin pro zdravý zrak. Jsou výborným zdroje vitamínu A a beta-carotenu, který celkově zlepšuje zrak. Tento vitamín je klíčový pro povrch očí a víčka, betakaroten je zase silný antioxidant, který pomáhá ochraňovat oční buňky před volnými radikály. Mrkve vám sice nevymění oči, ale beta-karoten snižuje riziko jak zákalů tak degenerace oční makuli.

Kvůli vysokému obsahu vlákniny a draslíku jsou skvělé pro udržení celkového zdraví. Ten pomáhá udržovat vhodný poměr tekutin v těle a vláknina zajišťuje efektivní fungování vašeho trávícího systému. Mrkve jsou navíc bohaté na falkarinol, látku, která zpomaluje růst rakovinotvorných buňěk.

Pokud se snažíte zhubnout, zařaďte do diety mrkve, jsou nízkokalorické a téměř bez tuku. Mimo jiné mají dostatek vlákniny, která vás zasytí na delší dobu a dokonce zabrání přejídání. Chroupejte mrkve i pokud jste hladoví. Můžete je servírovat jako mrkvové tyčinky s hummusem nebo jako nízkokalorický zeleninový dip. Já si vždy přidávám mrkve do smoothie, salátů, polévek, restované zeleniny a také místo brambůrek dělám zdravé mrkvové chipsy, které moje rodina ale hlavně děti milují.

Losos

Salmon

Podobně jako ostatní druhy tučných ryb, kterými jsou sardinky, sledi, makrely a halibut je losos skvělým zdroje omega-3 mastných kyselin, které jsou důležité pro zdraví očí. Pravidelná konzumace lososa snižuje riziko degenerace oční makule o 38 % a pomáhá bojovat proti suchým očím. Losos je jedním z nejlepších zdrojů vitamínu D, který zlepšuje zrak, pomáhá kardiovaskulárnímu systému a hraje důležitou roli při růstu kostí. Nedostatek tohoto vitamínu je často spojován s vysokým rizikem rakoviny, srdečních onemocněních, diabetu 1. typu, sklerózy a revmatoidní artritidě. Začleňte lososa do vaší stravy, nejenže tím zlepšíte váš zrak, ale i zabráníte nedostatku vitamínu D. Jen jedna plechovka lososa představuje denní doporučenou dávku tohoto vitamínu.

Omega-3 mastné kyseliny obsažené v lososu pomáhají zmírňovat záněty, snižovat cholesterol a zpomalovat a předcházet Alzheimerově chorobě. Doporučuje se jíst alespoň dvakrát týdně. Můžete si ho upéct k večeři, přidat kousky do salátu, hodit ho na gril, použít se dá syrový do sushi a sashimi nebo ho můžete jíst uzeného s crackery. Pokud máte potíže s usínáním, zkuste si dát lososa k večeři, obsahuje tryptofan, přírodní sedativum, které pomáhá k lepšímu spánku.

Listová zelenina

Leafy greens

Kadeřávek, špenát, mangold a ostatní druhy listové zeleniny jsou plné účinných antioxidantů, konkrétně zeaxanthinu a luteinu, které jsou uloženy v makule. Makula je malá část sítnice, která přirozeně funguje jako obrana proti slunci a chrání oči před škodlivým zářením. Antioxidanty v listové zelenině absorbují modré světlo, které je zvláště nebezpečné pro sítnici. Navíc vám pomůžou lépe rozeznávat kontrasty a zlepšit zrak. Výzkumy prokazují, že zeaxanthin a lutein snižují riziko očních chronických nemocí, jako jsou šedé zákaly a degenerace oční makuli způsobená stárnutím.

Listová zelenina ovšem prospívá vašemu zdraví i celkově a pyšní se hromadou úžasných zdravotních účinků. Například špenát má hodně draslíku, hořčíku, folátů, vitamínu E a a antioxidantů, které ochraňují vaše mozkové buňky a fungují jako prevence proti demenci. Kadeřávek je výbornou zásobárnou vitamínů A, C a K, hořčíku a kalcia. Pravidelná konzumace kadeřávku podporuje zdravé oči a kůži, pomáhá snížit hladinu špatného cholesterolu a zlepšuje fungování jater a ledvin. Přidejte si proto vaši oblíbenou listovou zeleninu do smoothie, použijte ji do salátů nebo si udělejte domácí kadeřávkové chipsy. A pokud máte dost odvahy, naservírujte si ji syrovou, to je ještě lepší.

Kukuřice

Corn

Žlutá kukuřice jako jedna z nejchutnějších a nejvšestrannějších druhů zeleniny, je plná zeaxanthinu a luteinu, antioxidanty prospěšné pro vaše oči. Polovina šálku vařené kukuřice vám dodá 1,8 gramů těchto pigmentů. Pravidelné zařazení této potraviny do jídelníčku, snižuje riziko šedého zákalu a funguje jako prevence ztráty žlutých pigmentů v očích.

Kukuřice je napěchovaná vitamínem C, vitamínem B5 (kyselinou pantotenovou), vitamínem B1 (thiaminem) a foláty. Navíc je to perfektní zdroj hořčíku, fosforů, železa, mědi, manganu, zinku a antioxidantů, které pomáhají tělo bojovat proti volným rakovinotvorným radikálům. Kvůli svému velkému množství vlákniny, kukuřice zabraňuje hemeroidům, snižuje riziko rakoviny tlustého střeva, cukrovky a srdečním problémům. Stejně tak napomáhá při redukci tuku.

Tato potravina se přidává do salátů či polévek, griluje se, vaří se celé její klasy, sype se na pizzu, dělá se z ní salsa či rizoto. Já osobně si ji ráda přimíchávám do zeleninového smoothie. Tato možnost je skvělá, zvláště pokud kukuřici nemáte rádi. Díky tomu si můžete vychutnat výborný nápoj a zároveň využít všech blahodárných účinků této zeleniny. Když budete jíst kukuřici spolu se zdravými tuky obsaženými v lososu, olivovém oleji nebo vlašských ořechách, zvýšíte tím vstřebávání pigmentů prospěšných pro oči.

Pštros

Ostrich

Že by vás ani za nic nenapadlo jíst pštrosa pro svůj zrak? Ve skutečnosti jeho maso obsahuje spoustu zinku, který udržuje oči zdravé a snižuje riziko degenerace oční makuli. Pštros představuje skvělou náhradu červeného masa. Obsahuje méně než třetinu tuku, který naleznete v libovém hovězím, a oproti kuřecímu a červenému masu má daleko méně cholesterolu. Díky zinku hraje významnou roli při udržení zdravých očí. Tento prvek je také důležitý pro hodně enzymových systémů a zajišťuje dobré fungování vašeho zažívacího a imunitního systému. Kromě toho odbourává stres, zrychluje metabolismus a bojuje proti akné. Lidé, kteří trpí degenerací makuli, by rozhodně měli zařadit pštrosí maso do stravy. Většinou totiž mají málo zinku v sítnici a pravidelná konzumace pštrosího masa ho může zvýšit.

Kromě prospěšnosti pro zdraví očí, se pštrosí maso může pyšnit spoustou dalších výhod. Pokud chcete vybudovat nebo si udržet svalstvo, začleňte ho do vaší denní stravy. Je výborným zdrojem draslíku, bílkovin, železa, fosforu a přírodního kreatinu.

Díky vyrovananému pH, pštrosí maso narozdíl od jiných druhů mas nepřitahuje ani neskrývá žádné nebezpečné bakterie jako salmonela či E-coli. Proto se skvěle hodí na carpaccio a suši.

Olivový olej

Olive oil

Hlavním důvodem proč je olivový olej tak moc blahodárný pro vaše oči je ten, že pomáhá vašemu tělu absorbovat živiny z jiných potravin, které mohou udržet vaše oči zdravé. Abyste vstřebali co nejvíce živin z rajčat a listové zeleniny, pokapejte si s ním salát nebo při vaření sladkých brambor a masa používejte tento olej.

Studie ukazují, že strava chudá na nasycené a transmastné tuky dokáže zabránit onemocněním rohovky. A právě olivový olej má těchto druhů tuku málo. Při jeho výběru dejte přednost extra panenskému olivovému oleji, který je plný účinných antioxidantů potřebných k ochraně očí. Olivový olej přirozeně neobsahuje žádný cholesterol, sacharidy a sodík, ale má vysoký obsah vitamínu E – ve 100 gramech čerstvého extra panenského olivového oleje naleznete přibližně 96 % doporučenné denní dávky alpha-tokoferolu. Navíc je zdrojem vitamínu K – 100 gramů olivového oleje pokryje okolo 50 % denní doporučenné dávky tohoto vitamínu. Ten je dobrý zejména jako prevence srdečních onemocnění, pomáhá při stavbě silných kostí a udržuje vaše oči zdravé. Pro svůj vysoký obsah antioxidantů, je také olivový olej oceňovaný jako prevence rakoviny, brání onemocnění tepen a cév, zamezuje zánětům, cukrovce a degenerativních onemocnění nervů.

Krůtí maso

Turkey

Jedním z nejlepších a zároveň nejchutnějších jídel pro zdravé oči je krutí maso. Jeho pravidelná konzumace udržuje vaše oči zdravé a dokonce brání rozvoji zákalů Je bohaté na B-vitamín niacin a také na zinek a jeho účinky jsou neuvěřitelně mnohostranné. Můžete ho použít namísto hovězího či kuřecího. Díky tomu, že je krůtí tak prospěšné, je o něco dražší..

Kromě toho, že krůtí je bohaté na zinek, je také naloženo vitamíny B, tryptofanem a forsforem, bílkovinami a selenem. Nenajdete v něm příliš cholesterolu ani nasycených tuků, má hodně proteinů a proto je nezbytnou součástí zdravé stravy. Jedna porce má 65 % doporučenné denní dávky bílkovin. Abyste pokryli svou denní dávku proteinů, udělejte si k obědu sendvič s vaší oblíbenou zeleninou a krůtím masem.

Vysoký podíl tryptofanu obsažený v krůtě údajně brání rakovině a zlepšuje náladu. Selen, který se v tomto mase hojně vyskytuje, je klíčový pro zdravé fungování imunitního systému a štítné žlázy a hraje podstatnou roli při obraně vašeho těla, protože brzdí růst rakovinotvorných volných radikálů v těle. Jeho konzumace snižuje množství cholesterolu, kterého má méně než hovězí, vepřové a kuřecí, Pokud si nemůžete dovolit pštrosí maso, krutí může být tou správnou volbou.

Rajčata

Tomatoes

Jsou skvělým zdrojem karotenoidů, včetně lykopenu, perfektní složeninou antioxidantů, která dává rajčatům specifickou červenou barvu. Výzkumy potvrdily, že lykopen pomáhá bránit sítnici a další části oka před poškozením od světla a záření. Lykopen navíc brání buňky před poškozením a působí jako prevence proti prostatě, rakovině žaludku a rakovině plic. Rajčata mají hodně vitamínu C, který chrání oči a zrak. Navíc vitamín C podporuje hojení ran, chrání tělo před vlivem volných radikálů a zlepšuje vstřebávání železa z rostlinných zdrojů.

Čerstvá nebo vařená rajčata konzumované s trochou olivového oleje pomáhájí k absorpci lykopenu. Ten nejenže chrání oči, ale také zlepšuje zdraví pokožky a podporuje fungování mozku a imunitního systému. Přidávejte si rajčata do ranních smoothies, zeleninových salátů, polévek, omelet nebo ještě lépe je jezte syrová. Dají se grilovat či můžete pít rajčatový džus, který je plný nepostradatelných vitamínů a minerálů. Nakrájejte si pár plátků na domácí pizzu nebo si udělejte vlastní rajčatovou omáčku. Podle výzkumů konzumace potravin s účinnými antioxidanty je daleko lepší než potravinové doplňky. Rajčata mají hodně antioxidantů, tak proč jich nejíst více?

Batáty

Sweet potatoes

Konečně, nejlepším jídlem pro oči jsou sladké brambory. Když je jíte, měli byste poděkovat právě betakarotenu, který se v nich hojně vyskytuje. Stejně jako mrkve, tato batáty jsou oceňované kvůli svému obsahu betakarotenu, vitamínu A, vitamínu C, vlákniny, manganu a draslíku, látkám, které prospívají očím. Středně sladká brambora dodá tělu přes 200 % doporučené denní dávky betakarotenu, 28 % manganu a 40 % vitamínu C. Jsou skvělým zdrojem vitamínu D, který je klíčový pro imunitní systém, úrovně energie, zdraví očí a růst kostí. Nejenže jsou batáty skvělé pro oči, ale přispívají ke zdraví vašeho srdce, protože díky vysokému obsahu draslíku a vitamínu B6 zabraňují vysokému krevnímu tlaku a snižují riziko kardiovaskulárních nemocí.

Mám je rád zejména proto, že se dají mnohostranně využít. Můžete z nich udělat kaši, opéct je nebo z nich udělat chipsy a hranolky. Také se dají smíchat s oříšky a cibulí.Když je zapečete s olivovým olejem, pak uděláte to nejlepší pro zdraví vašich očí.

Všechny tyto úžasné a očím prospěšné potraviny obsahují antioxidanty, tuky a minerály. Když je přidáte do své každodenní stravy, zvláště pak ty, které jsou bohaté na lutein, betakaroten, zexanthin, vitamín E, vitamín C, omega-3 mastné kyseliny zlepší váš zrak a zabrání očním onemocněním. Takže už máte naplánováno, kdy je začnete jíst?

Autor: Catalina

Přeložila: Jana M.

 

Biceps Tendinitis – zánět šlachy bicepsu

 

Úvod

Biceps tendinitis, neboli zánět šlachy bicepsu, je zánět v hlavní šlaše, která spojuje vršek bicepsového svalu k rameni. Nejčastěji vzniká z přetížení při určitém druhu práce nebo při sportovní aktivitě. Tento zánět může být výsledek opotřebení, stejně tak se může projevit po úraze či k němu může dojít v důsledku dalších problémů v rameni, například kvůli natržení rotátorové manžety, impingementu ramene nebo nestabilitě (viz níže).

Anatomie

http://www.eorthopod.com/images/ContentImages/shoulder/biceps_tendonitis/shoulder_biceps_tendonitis_anat01.jpg

Které části ramene jsou ovlivněny?

Bicepsový sval vede po horní straně paže od ramena k lokti. Dvě oddělené šlachy (šlachy připojují svaly ke kostem) spojují horní část bicepsového svalu s ramenem. Dvě horní šlachy se nazývají proximální bicepsové šlachy, protože jsou blízko k horní části paže.

Proximální šlacha označuje dlouhou hlavu na bicepsu. Ta připojuje bicepsový sval k ramenní jamce, tzv. glenoidu, a obklopuje lem chrupavky okolo glenoidu, tzv. labrum. Labrum je lem měkké tkáně, který zvětšuje kloubní jamku ramenního kloubu. Toto uspořádání usnadňuje kloubu zapadnout do jamky, tzv. humerálního hřebu.

http://t0.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcTvlMiaakzeslqkogoGnlcY2TFYmE0aSjZjtWaak44-1SF0qf2eŠlacha dlouhé bicepsové hlavy, která začíná na horní části glenoidu, vede po vrchní části humerálního hřebu. Tato šlacha prochází bicepsovým žlábkem humeru a na místě ji drží příčný humerální vaz. Díky tomu humerální hřeb nemůže proklouzávat nahoru nebo vpřed po glenoidu.

Na zobcovitém výběžku, což je malá kůstka před ramenem zvaná processus coracoideus, se ke skapule (lopatce) připojuje krátká bicepsová hlava. Dolní část šlachy bicepsu se nazývá distální. Říká se jí distální proto, že vede paží níže. Právě touto šlachou je spodní část bicepsového svalu připojena k lokti. Svaly tvořící krátkou a dlouhou hlavu bicepsu zůstávají oddělené těsně nad loket, tam se spojí a připojí k distální bicepsové šlaše.

http://www.eorthopod.com/images/ContentImages/shoulder/biceps_tendonitis/shoulder_biceps_tendonitis_anat05.jpgŠlachy se skládají z vláken materiálu zvaný kolagen. Kolagenová vlákna jsou uspořádána ve svazcích. A protože kolagenové svazky ve šlachách probíhají rovně, šlachy mají velkou tažnou sílu. To znamená, že dokážou odolat vysoké síle vyvinuté na oba konce této šlachy. Když svaly pracují, tahají za jeden konec této šlachy. Druhý konec tahá za kost, čímž dochází k pohybu kosti.

Stažení svalu bicepsu vede k pohybu lokte nahoru. Biceps také dokáže protáhnout rameno zdvižením paže nahoru, pohybem zvaným flexe. Tento rotuje neb otáčí předloktím tak, že namíří dlaň ruky nahoru. Tento pohyb, který přetočí ruku, připomíná držení tácu a nazývá se supinace.

Příčiny

Proč mám zánět bicepsové šlachy?

Přetrvávající nebo opakující se pohyby ramenem mohou vést k přetížení bicepsové šlachy. Poničené buňky uvnitř svalu nemají čas se zotavit, protože samy sebe nedokáží opravit, a to vede k tendinitidě. Často k tomu dochází při sportu nebo pracovních činnostech, které vyžadují častý a opakovaný pohyb paže, zvláště pohyb paže za hlavou. Sportovci, kteří hážou, plavou nebo odpalují raketou či holí, jsou vystaveni zvýšenému riziku.

Roky opotřebení ramene mohou vést k zanícení šlachy bicepsu. V těchto případech vyšetření tkání vykazuje známky degenerace. Degenerace ve šlachách způsobuje ztrátu normálního uspořádání kolagenových vláken, které drží pohromadě šlachu. Některé z jednotlivých vláken šachy se pomíchají kvůli degeneraci, ostatní se zlomí a díky tomu šlacha ztratí sílu. Když se tohle stane v bicepsu, objeví se zánět nebo dokonce natržení šlachy.

K tendinitidě může dojít přímo při zranění, jako například při pádu na rameno. Stejně tak může k zánětu bicepsu vést natržený příčný humerální vaz. (Jak již bylo zmíněno dříve, příčný humerální vaz drží bicepsovou šlachu uvnitř bicipitálního žlábku u vršku humeru.) Pokud je tato šlacha natržená, biceps může přeskočit nebo sklouznout ze žlábku a tím podráždit a případně zanítit bicepsovou šlachu.

Tendinitida se občas může objevit v důsledku jiných problémů s rameny, jako například:

  • poranění rotátorové manžety
  • impingement ramene
  • ramenní nestability

Poranění rotátorové manžety

https://www.healthbase.com/hb/images/cm/procedures/orthopedics/rotator_cuff_tear.jpg

Stárnoucí lidé s poraněnou rotátorovou manžetou často skončí i se zánětem bicepsu. Když je manžeta natržená, humerální hřeben se volně pohybovuje příliš nahoru a dopředu v ramenní jamce a může ovlivnit bicepsovou šlachu. Poškození začne oslabovat bicepsovou šlachu a vede k jejímu zanícení.

Impingement ramene

http://t0.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcSjSZDjNtiTSAZxvCJY3XVNjqP0P9To-Yhey2GX-tdlsYQEUNCZOg

Měkké tkáně mezi humerálním hřeben a horní částí ramenní lopatky (akromion) se sevřou či stáhnou při určitých pohybech paže.

Nestabilita ramene

http://www.eorthopod.com/images/ContentImages/shoulder/biceps_tendonitis/shoulder_biceps_tendonitis_causes03.jpg

Podmínky, které umožňují přiliš pohybu humerální hlavice v jamce, vytvářejí nestabilituv rameni. Pokud se extrémní pohyby ramene často opakují, jako při házení nebo plavání, měkké tkáně, které podporují hlavici a jamku, se mohou natáhnout.

Labrum (chrupavkový lem, který prohlubuje glenoid neboli ramenní jamku) se může začít vzdalovat od svého připojení ke glenoidu. Vykloubené rameno může také způsobit natržení labru. A když se lambrum natrhne, humerální hlavice se v jamce začne hýbat nahoru a dopředu. Tento nadbytečný pohyb hlavice v jamce (nestabilita) může poškodit vedlejší bicepsovou šlachu, a tím vest k sekundárnímu bicepsovému zánětu.

Příznaky

Jak rozpoznám biceps tendinitis?

Pacienti si většinou stěžují těžkou bolest přímo zepředu a na vrchu ramene. Ta se může šířit dolů po hlavní části bicepsového svalu a většinou se zhoršuje s pohyby prováděnými nad hlavou. Ve většině případů klid ramene ulevuje od bolesti.

Můžete pociťovat slabost v paži při pokusech o ohnutí lokte nebo když otáčíte předloktím do supinace (dlaní nahoru). K natrženému příčnému humerálnímu vazu může poukazovat pocit připomínající sevření nebo sklouznutí pociťovaný na vrchu bicepsového svalu.

Diagnóza

Jak lékař zjistí, že mám biceps tendinitis?

Nejprve se lékař zeptá na vaše předchozí zdravotní potíže a stav. Budete muset odpovědět na otázky o vašem rameni, zda cítíte bolest nebo slabost a jak to ovlivňuje vaše pravidelné činnosti. Také se vás zeptá na bolest v rameni nebo zranění v minulosti.

Ovšem nejúčinnější diagnostiku zánětu bicepsu představuje fyzické vyšetření. Doktor může pohybovat vaší paží, aby zjistil, které pohyby jsou bolestivé nebo způsobují slabost. Zkontroluje, jaké pohyby můžete provést. A prohmatáním bicepsové šlachy doktor může zjistit, jestli je šlacha citlivá.

Aby se zjistilo, jestli blízká stavba způsobuje problémy, jako například natržení v labru nebo v příčném humerálním vazu, provádějí se speciální testy. Doktor vyšetří rameno, aby odhalil impingement ramene, nestabilitu nebo problémy s rotátorovými manžetami.

Rentgen většinou není nutný. Může být však nařízen, pokud léčba ramene nepřináší úspěchy. Dokáže odhalit, zda jsou blízko šlachy kostnaté výběžky nebo kalciové usazeniny. Také může odhalit ostatní problémy, jako například zlomeninu. Obyčejné rentgenové záření však neukáže měkké tkáně jako šlachy, čím neodhalí tendinitidu.

Pokud rameno nereaguje na léčbu, můžete být posláni na magnetickou rezonanci. Jedná se o speciální snímkový test, který používá magnetické vlny a vytváří tak obraz o vašem rameni po dílech. Toto vyšetření může zjistit, zda máte problémy s rotátorovou manžetou nebo labrumem.

Artroskopie je neinvazivní způsob, jak vyhodnotit bolest v rameni, která neustupuje. Nepoužívá se pro vyšetření zánětu bicepsové šlachy, ale využívá se pro přetrvávající problémy s ramenem, které nebyly identifikovány rentgenem nebo magnetickou rezonancí. Chirurg může nařídit artroskopii, aby se podíval dovnitř kloubu. Artroskop je tenký nástroj, který má na konci kameru. Může ukázat na problémy s rotátorovou manžetou, labrumem nebo částí bicepsové šlachy, která je uvnitř ramenního kloubu.

Léčba

Jaké možnosti léčby jsou dostupné?

Neoperativní zákrok

Pokud je to možné, lékaři léčí biceps tendinitis neoperativně. Léčba obvykle začíná klidem ramene. Vyhnete se sportům nebo aktivitám, které způsobily problémy. Odpočinek ulevuje od bolesti a zklidňuje zánět.

Aby se pacienti mohli vrátit k normálním činnostem, předepisují se protizánětlivé léky ke zklidnění bolesti. Jedná se o léky bez předpisu, jako například Ibuprofen.

Lékaři také doporučují pacientům spolupracovat s fyzioterapeuty. Ti používají léčbu ke zmírnění bolesti a zánětu. Pokud jsou přítomny problémy, které vedou k tendinitidě, terapeuti se jim také věnují. Například ramenní impingement vyžaduje speciální kloubovou mobilizaci prováděnou rukama, zároveň vyžaduje posilování rotátorové manžety a svalů ramenní lopatky. Když se bude přistupovat k hlavní příčině, obvykle se zbavíte i zánětu bicepsové šlachy. Pokud je to nutné, terapeuti také zhodnotí způsob, kterým vykonáváte práci nebo sportovní aktivity, aby snížili následky přetížení.

Ve vzácných případech se k tišení bolesti aplikuje kortizonová injekce. Kortizon je účinný steroid, nicméně se používá střídmě, protože může oslabit bicepsovou šlachu, případně způsobit její natržení.

Operace

Pacienti, jejichž stav se zlepšuje po konzervativní léčbě, obvykle nepotřebují podstoupit operaci. Ta se doporučuje, když potíže nemizí nebo když jsou přítomny ostatní problémy s ramenem.

Akromioplastika

http://www.eorthopod.com/sites/default/files/images/shoulder_biceps_tendonitis_surg07.jpg

Nejčastější operací při léčbě zánětu bicepsové šlachy je akromioplastika, zvláště pokud se jedná o ramenní impingement. Tato procedura zahrnuje odstranění přední částí akromionu, kostnatý výběžek tvořený v místě, kde se lopatková kost střetává s vrškem ramenního kloubu. Když se vyjme malá část akromionu, vytvoří se více místa mezi akromionem a humerálním hřebem. To odstraní tlak z měkké tkáně včetně bicepsové šlachy.

Akromioplastika se většinoou provádí 5cm řezem do kůže nad ramenním kloubem. V některých případech může být operace provedena artroskopem.

Dnes se akromioplastika obvykle provádí artroskopem, což je tenký nástroj s malou TV kamerou na jeho konci. Dovolí chirurgovi pracovat s kloubem velmi malým řezem a díky tomu se tkáň obklopující kloub méně poškodíí a to vede k rychlejšímu hojení a uzdravení.

Při tomto druhu akromioplastiky se vytvoří několik menších řezů, kterými se dovnitř vsune artroskop spolu s ostatními speciálními nástroji, které jsou k proceduře potřebné. Tyto řezy jsou malé, obvykle okolo 63 mm dlouhé. Někdy je nutné udělat tři nebo čtyři řezy okolo ramene, aby se mohl artroskop dostat do různých pozic a podívat se na různá místa v rameni.

Malá plastová nebo kovová hadička se vsune do ramene a je připojena sterilní plastovou trubičkou ke speciální pumpě. Další malá hadička odvádí tekutinu z kloubu. Tato pumpa také nepřetržitě plní ramenní kloub sterilní solnou tekutinou. Ustavičný průtok tekutiny skrz kloub, naplní kloub, čímž vypláchne krev a zbytky z kloubu při operaci.

http://www.eorthopod.com/sites/default/files/images/shoulder_biceps_tendonitis_surg08.jpgExistuje spousta malých nástrojů, které jsou speciálně uzpůsobeny k provedení této operace. Některé z nich se používají k odstranění natržené nebo zdegenerované tkáně. Jiné se zase používají k odloupnutí kousků tkáně, které se poté vysají z kloubu. Další jsou navrženy k odsunutí kostní tkáně a k jejímu vysání z kloubu. Existují i instrumenty na odstranění kostních výrůstků, které se otírají o šlachy na rameni, a nástroje, které dokážou zjemnit povrch akromionu a akromioklavikulárního kloubu.

Pokud je to nutné, akromioplastika může být provedena s použitím starší, otevřené metody. Při této metodě lékař udělá malý řez v kůži nad ramenním kloubem, díky čemuž lépe uvidí na akromion. Někteří chirurgové dokonce oddělí deltový sval v místě, kde se spojuje s přední částí akromionu.

Bursa (tíhový váček), která je umístěna přímo pod akromionem, se odstraní. V dalším kroku se malým chirurgickým nástrojem odřízne malá část akromionu. Vaz, který vede obloukem z akrominu ke korakoidu (ke korakoakromiálnímu vazu), se také vyjme. http://www.eorthopod.com/sites/default/files/images/shoulder_biceps_tendonitis_surg01.jpg

Aby chirurg odstranil kostní výrůstky, ohobluje spodní povrch akromionu. K vyhlazení kraje akromionu se používá pilník. Jako další se do zbytku akromionu vyvrtá série malých dírek, kterými se znovu připojí deltový sval k akromionu.

http://www.eorthopod.com/sites/default/files/images/shoulder_biceps_tendonitis_surg02.jpgChirurg prozkoumá sval rotátorové manžety, aby odhalil případné trhliny. Celou oblast pak propláchne, aby se vyplavil malé částečky kostí. Nakonec se pomocí dříve vyvrtaných dírek přišije volný konec deltového svalu zpátky k vršku akromionu.

Pokud je bicepsová šlacha těžce poškozená, chirurg provede tenodézy bicepsu (ta je posána níže). Nakonec je celá procedura dokončena sešitím řezu.

Tenodéze bicepsu

Tenodéze bicepsu je metoda připojení horního konce bicepsové šlachy k novému místu. Studie ukazují, že dlouhodobé výsledky tohoto druhu operace nejsou pro pacienty s tendinitidou uspokující. Nicméně tenodéze je vhodná, pokud je bicepsová šlacha značně poničená, nebo když je potřeba kvůli jiným potížím přestavět rameno.

Častý způsob, jak provést tuto operaci, se nazývá technika klíčové dírky. Klíčová dírka značí malý otvor, který chirurg udělá do humeru. Konec šlachy se vsune do vrchu dírky a je protáhnut dolů, aby byl připevněn na své místo.

Operace se může provést i za pomoci artroskopu. Tenodéza se obvykle provádí v kombinaci s jinymi procedurami, jako například těmi, které jsou uvedeny výše. Pokud je to tak, chirurg bude jednoduše pokračovat za použití artroskopu a bude se snažit provést tenodézu. Výhodou artroskopu je, že poruší méně zdravých tkání a to vede k rychlejšímu hojení a zotavení.

http://www.eorthopod.com/sites/default/files/images/shoulder_biceps_tendonitis_surg03.jpgPokud se procedura vykonává otevřenou metodou, chirurg začne vytvořením řezu ze předu ramene, přesně nad axilou (podpažní jamkou). Překrývající svaly se oddělí, takže lékař může zjistit polohu vrchní bicepsové šlachy. Konec této šlachy se odstraní od připojeného glenoidu. Od šlachY se poté odstřihne roztřepená a poničená tkáň.

Příčný humerální vaz se rozdělí, čímž se odkryje bicipitální žlábek a podél jeho dna se provede řez. Krvácení z řezu zformuje tkáň tak, že udrží opravenou šlachu na místě. http://www.eorthopod.com/sites/default/files/images/shoulder_biceps_tendonitis_surg04.jpg

K vytvoření dutiny uvnitř bicipitálního žlábku se používá vrtačka. Vršek dutiny je kulatý, zatímco spodní část připomíná otvor klíčové dírky. Má stejnou šíři jako bicepsová šlacha.

http://www.eorthopod.com/sites/default/files/images/shoulder_biceps_tendonitis_surg05.jpgChirurg odroluje vršek bicepsu do kuličky. Ta je vytvořena a následně držena stehy. Loket se ohne a tím převezme napětí z bicepsového svalu a ze šlachy. Chrirug vtlačí kuličku ze šlachy do horní části klíčové dírky. Zatímco se loket pomalu napíná, kulička se pevně vtáhne do úzkého otvoru nižšího konce klíčové dírky. http://www.eorthopod.com/sites/default/files/images/shoulder_biceps_tendonitis_surg06.jpg

Rehabilitace

Co očekávat po léčbě

Neoperační rehabilitace

Budete se muset vyhýbat činnostem, které zatěžují paži, po dobu tří až čtyř týdnů. Jakmile bolest ustoupí, budete se postupně moct navrátit k běžným činnostem.

Doktor vám může předepsat pečlivě sestavený progresivní rehabilitační program pod dohledem fyzioterapeuta. Ten může zahrnovat čtyři až šest týdnů terapie. Nejdříve se léčba zaměřuje na zklidnění zánětu a zlepšení pohybu ramene. Jakmile symptomy začnou ustupovat, aplikují se specifické cviky na posílení bicepsového svalu, rotátorových manžet a lopatkových svalů. Sportovci, kteří využívají pohyby paže nad hlavou, se naučí, jak se bezpečně vrátit ke sportu.

Po operaci

Někteří chirurgové upřednostňují, když jejich pacienti krátce po operaci začnou s programem zaměřeným na mírný rozsah pohybu. Když začínáte s terapií, prvních pár sezení bude zahrnovat ledovou a elektrickou stimulaci, která vám pomůže ovládnout bolest a otoky po operaci. Terapeut také bude používat masáž a podobné praktické typy léčby, aby ulevil od křečí a bolesti.

Postupně začnete se cviky na zlepšení pohybu v předloktí, lokti a rameni. Ovšem musíte být opatrní, abyste to nepřehnali s cvičením a rychlostí.

Dva až čtyři týdny po operaci nesmíte provádět těžší cviky, které příliš zatěžují biceps. Terapeut může začít s lehkým isometrickým posilovacím cvičením. Tyto cviky procvičují bicepsový sval, aniž by zatěžovaly uzdravující se šlachu.

Po dvou až čtyřech týdnech se začnete věnovat aktivnějšímu posilování. Jak budete dělat pokroky, terapeut vás naučí cviky k posílení a stabilizování svalů a kloubů lokte a ramena. Ostatní cviky procvičí vaši paži způsoby, které jsou podobné vašich pracovních a sportovním aktivitám. Terapeut vám pomůže najít způsoby, jak provádět vaše úkoly, aniž byste příliš zatěžovali rameno.

Možná, že se budete muset věnovat terapii šest až osm týdnů. Než se budete moci znovu bezpečně věnovat aktivitám, které zatěžují biceps hodně, tak to většinou zabere tři až čtyři měsíce.

Bolest krční páteře

 

Co je bolest krční páteře?

Krční páteř má pozoruhodnou a komplexní strukturu. Poskytuje oporu hlavě, která váží 4,5 – 5 kg, a otáčí se několika směry. Žádná jiná část páteře není tak neomezená v pohybu. Nicméně v kombinaci s takovou pohyblivostí a komplexností se krk stává náchylný k bolesti a zranění.

Malá lekce anatomie krční páteře

Komplexní struktura krku se skládá ze 7 malých obratlů, meziobratlových plotének, které tlumí otřesy, kloubů, míchy, 8 nervových kořenů, cévních elementů, 32 svalů a vazů.

Nervové kořeny vycházejí z míchy otvory v obratlech jako větve stromů. Každý nervový kořen přenáší signály (nervové impluzy) směrem z a k mozku, ramenům, pažím a hrudníku. Vaskulární systém složený ze 4 tepen a žil vede krkem a cirkuluje krev mezi mozkem a srdcem. Klouby, svaly a vazy usnadňují pohyb a slouží ke stabilizování stavby.

Pohyblivost krku je jedinečná. Krk je schopný hýbat hlavou v mnoha směrech: 90° flexe (pohyb dopředu), 90° extenze (pohyb dozadu), 180° rotace (ze strany na stranu) a téměř 120° nachýlení k obou ramenům.

Příčiny bolesti krku

Příčiny bolesti krku jsou tak rozmanité, jak jen je dlouhý jejich seznam. Podívejte se na pár příkladů:

Zranění a nehody: Hyperextenze je časté zranění, které může být následkem autonehody. Nazývá se hyperextenze a/nebo hyperflexe, protože hlava je donucena se rychle posunout dozadu a/nebo dopředu přes svůj přirozený rozsah pohybu. Nepřirozený a silný pohyb zasáhne svaly a vazy krku. Ty zareagují tak, že se napnou a stáhnou, přičemž vytvoří svalovou únavu, která má za následek bolest a ztuhlost.

Stárnutí: Je známo, že páteř je ovlivňována degenerativními poruchami jako osteoartróza, spinální stenóza a degenerativními onemocněními plotének.

Osteoartróza je častá porucha kloubů, při které postupně dochází k destrukci kloubní chrupavky. Tělo reaguje tak, že vytvoří novou kost, tzv. osteofyt (kostní výrůstek), který ovlivňuje pohyb kloubů.

Spinální stenóza způsobuje postižení nervových vláken (nervových kořenů) vlivem zúžení páteřního kanálu. Stenóza způsobuje bolesti krku, ramene a paže a znecitlivění, protože nervy nedokážou fungovat normálně.

Degenerativní onemocnění plétenek může vést k tomu, že meziobratlové ploténky budou méně hydratované, což bude mít za následek sníženou pružnost a výšku plotének. Ploténka časem se může vysunout nebo prasknout, čímž způsobí vysokou bolest, brnění a necitlivost.

Každodenní život: Špatný postoj těla, obezita, slabé břišní svalstvo narušují rovnováhu páteře a krk to vykompenzuje tím, že se nakloní dopředu. Stres a emoční vypětí způsobuje napětí svalů, které vede k bolesti a ztuhlosti.

Ostatní onemocnění: Přestože je bolest krční páteře často výsledkem napětí, dlouhotrvající bolesti a/nebo neurologického deficitu, může poukazovat na něco daleko vážnějšího. Proto by jako symptom neměla být ignorována. Může poukazovat na poruchy jako zánět páteře, stlačení míchy, nádor, zlomenina a další. Krk bude pravděpodobně zasažen, pokud jste utrpěli zranění hlavy. Není proto na škodu okamžitě vyhledat lékařskou pomoc.

Diagnóza bolesti krční páteře: Zjistěte, co způsobuje bolest

Základem účinné léčby bolesti krční páteře je správné určení diagnózy. Předtím, než se stanoví, jak se bude váš problém léčit, je důležité znát stav vaší páteře.

Lékař se vás zeptá na předchozí zdravotní stav a zranění. Tato ústní část lékařské prohlídky zahrnuje otázky jako:

  • Kdy se objevila bolest?
  • Jaké aktivity předcházely bolesti?
  • Co jste zkoušeli pro úlevu od bolesti?
  • Vystřeluje bolest do jiných částí těla?
  • Co zhoršuje nebo zmírňuje bolest?

Fyzická prohlídka zahrnuje zkontrolování vašeho postoje, rozsahu pohybu a fyzického stavu. Jakýkoli pohyb, který způsobuje bolest, je pečlivě zaznamenán. Lékař poklepe na páteř a prohmatá její zakřivení, uspořádání obratlů a zaznamená křeče ve svalech.

Nervové vyšetření se zaměřuje na pacientovy reflexy, sílu svalů, smyslové a/nebo motorické změny a na rozložení bolesti.

Můžete podstoupit i radiografickou zkoušku. Rentgen odhalí zúžení místa pro ploténky, zlomeniny, výrůstky a osteoartritidu. Vyklenuté či naprasklé ploténky, které jsou mnohokrát zodpovědné za neurologické symptomy, mohou být zjištěny pomocí magnetické rezonance.

Pokud má lékař podezření na poškození nervů, může nařídit speciální testy, které měří, jak rychle nervy přenášejí impulzy. Takové testy se nazývají NCV – Testy rychlosti vedení nervových vzruchů a/nebo elektromyografie. Většinou se tyto testy neprovádějí okamžitě, protože může trvat několik týdnů, než se nervové poškození stane viditelným.

Časté otázky, které se týkají bolesti krční páteře

Vzbudil jsem se s bolestí krku. Co mám dělat?

Denní život (i ten noční) si může vybrat svou daň na vašem krku. V noci jste spali ve špatné poloze, a tak svaly na krku ztuhly. Nejlepší věc, kterou můžete udělat, je dát tělu čas, aby se zotavilo samo. Aby vás bolest během dne neobtěžovala a nezasahovala do vašich běžných činností, máte pár možností.

  • Jemně protáhněte krk.
  • Vemte si některý z léků bez předpisu, jako například Ibuprofen či Paralen.
  • Střídejte chladivé a hřejivé obklady na krk: 20 minut teplého obkladu následovaných 20 minutami ledového obkladu uleví od bolesti a pomůže při léčení.

Budu potřebovat jít a operaci?

Většina pacientů dobře reaguje na neoperativní léčbu (jako například léky), takže operace krční páteře je málokdy nutná. Ve skutečnosti méně než 5 % pacientů potřebuje chirurgický zákrok. Operace je nutná v těchto případech:

  • Nechirurgická léčba nepomáhá, vyzkoušeli jste chiropraxi, fyzioterapii, léky, masáže, cvičení a další, ale přesto máte bolesti.
  • Pociťujete postupující neurologické příznaky (otupělost, brnění, slabost) v nohách a rukách.
  • Máte problémy s rovnováhou nebo chozením
  • Žádné jiné potíže jinak nemáte.

Obecně se operace doporučuje pro degenerativní onemocnění plotének, zranění nebo nestabilitu páteře. Tyto problémy mohou ovlivňovat míchu nebo nervy v páteři.

Jaké druhy operace se využívají na bolest páteře?

Pro operaci krčí páteře jsou typické dvě chirurgické techniky.

  • Dekomprese, při které se odstraní tkáň, která tlačí na nervovou stavbu.
  • Stabilizace, při které se omezí pohyb obratlů.

Existují různé druhy dekompresivních procedur jako diskektomie, korpektomie a transfyzická mikrodekomprese (TCMD-TransCorporeal MicroDecompression).

  • Diskektomie: chirurg odstraní celou nebo zničenou ploténku.
  • Korpektomie: tělo obratle se odstraní a tím se vytvoří přístup k tomu, co tlačí na míchu nebo nerv.
  • Transfyzická mikrodekomprese: chirurg přistoupí ke krční páteři ze předu krku. TCMD se provádí skrz malý kanál, který se vytvoří v těle obratle, a skrz něj se přistoupí k míše a nervům a může se provést jejich dekomprese.

Váš chirurg určí, která léčba je pro váš stav nejlepší.

Stabilizační operace je někdy – ale ne vždy – provedena ve stejný okamžik jako dekompresní operace. Je možné, že v některých případech dekomprese chirurg bude potřebovat vyjmout velkou část obratle nebo obratlů. To vede k nestabilní páteři, takže se může abnormálně hýbat, díky čemuž je vyšší riziko vážného neurologického zranění. V tom případě chirurg znovu restabilizuje páteř, často za pomoci fúze nebo páteřní instrumentace. Místo těchto dvou technik však v poslední době začali lékaři používat umělé cévní ploténky. Znovu připomínám, že váš chirurg vybere tu nejlepší léčbu pro vás.

Jaké jsou další nechirurgické možnosti léčby bolesti krční páteře?

Méně než 5 % pacientů potřebuje podstoupit operaci a existuje spousta možností léčby bolesti před operací. Takovými mohou být:

Akupunktura, přírodní léčba, masáže, jóga a pilátes

Chiropraxe

Léky

Fyzioterapie

 

Autor: Iain Kalfas,MD

Přeložil: Bob

Tenisový loket

 

Co je tenisový loket?

tennis elbow

Akutní forma tenisového lokte je svalové zranění, které může postihovat ruku až k zápěstí a prstům. Zranění se zpravidla nachází v místě zevního epikondylu, kostěném výstupku vnější části loktu, kde se spojují svaly.

Příznaky, které trvají déle než 6 týdnů, se považují za subakutní formu tenisového lokte, a pokud přetrvávají více než 3 měsíce, tak už značí chronické stádium tohoto poranění.

Jaké jsou příznaky tenisového lokte?

Lidé, kteří trpí tenisovým loktem, většinou pociťují bolest při úkonech vyžadujících uchopení nebo pociťují bolest při flexi prostředníku a slabost v zápěstí. Bolest se může objevit, i když jsou svaly v protažení. Citlivá místa, které jsou přímo nad kostěným epikondylem, mohou spouštět bolest ve svalech na zápěstí.

U někoho se jako symptom tenisového lokte mohou objevit znaky nervového podráždění či ztuhlý a bolestivý krk. Většina pohybů loktem bude bezbolestná, přestože se jedná o oblast poranění.

Co způsobuje akutní formu tenisového lokte?

Akutní forma tenisového lokte je způsobena poničenou svalovou tkání v místě, kde se pažní kost opírá o loket. Objevuje se, když se na místo vyvine větší síla než zdravé tkáně snesou.

Častými příčinami tenisového lokte mohou být:

  • Nezvyklý pohyb rukou, např: natírání plotu, přitloukání, hodně psaní na počítači
  • Nadměrné aktivity vyžadující úchop nebo pohyb ždímání
  • Málo síly v předloktí nebo napjaté svaly
  • Špatná technika (například při tenisovém úderu)

V některých případech, jako při chronickém stádiu tenisového lokte, k snadnému poranění může dojít když jsou měkké tkáně ve špatném stavu. Zranění je následováno zánětem, který vede k otokům a bolesti lokte.

Co způsobuje chronickou formu tenisového lokte?

Chronická forma souvisí s degenerativními změnami ve svalové tkáni na epikondylu. Přestože se dlouhou dobu tenisový loket přičítal k zánětu způsobeným nadměrným zatěžováním, potvrdilo se, že to tak není.

Chronická forma tenisového lokte není způsobena zánětem.

Při testování jedinců s chronickým tenisovým loktem se nepotvrdil výskyt žádných látek, které normálně poukazují na zánět. Místo toho se zvýšilo množství látek spojených s přenosem signálu bolesti. To způsobuje změny v zásobování krví a změny v koordinaci svalů při používání ruky a zápěstí. Také se projevují degenerativní změny v extenzorové šlaše, kde se začíná rozpadat struktura šlachy.

Na základě výzkumů se dokázalo, že přetrvávající disbalance svalů na předloktí může narušit pozici kloubů lokte a vést k bolesti v důsledku chronické formy tenisového lokte. To má za následek sníženou schopnost provádět normální pohyby lokte a snižuje sílu v lokti a úchopu.

Jak se diagnostikuje tenisový loket?

Toto onemocnění klinicky diagnostikuje fyzioterapeut nebo lékař. Ti se vás zeptají na vaše předchozí zranění a zdravotní stav a pak použijí klinické testy, kterými stanoví dočasnou diagnózu tenisového lokte.

Nejlepšími způsoby jak identifikovat zánět nebo natržení šlach je ultrazvuk nebo magnetická rezonance. Rentgen není v tomto případě příliš užitečný.

Bolest krku může signalizovat tenisový loket

Mnoho lidí trpících tenisovým loktem může pociťovat bolest na zevní straně loktu, ale ve skutečnosti se nemusí jednat o tenisový loket. V mnoha případech, je za bolest v lokti zodpovědné zranění šíje (krku).

Krční kloub, který je propojený se zevní stranou loktu, je C56, který může vysílat bolest přes radiální nerv. A právě tento radiální nerv může snížit nervovou pohyblivost, čímž způsobí symptomy podobné tenisovému loktu.

tennis elbow

Je velmi důležité si od zkušeného fyzioterapeuta nechat vyšetřit neurodynamiku krku a horních končetin, aby se potvrdila nebo vyloučila disfunkce krku nebo nervového napětí. Pokud špatně určí diagnózu, příznaky nezmizí a vede to k vývoji chronické formy tenisového lokte.

Kdo trpí tímto onemocněním?

Tenisový loket se často objevuje v určitých skupinách. Trpí jím až 40 % všech hráčů tenisu (od toho je odvozen jeho název) a 15 % lidí s prací, která vyžaduje opakující manuální činnosti. Objevit se může v jakémkoli věku, ale častěji ve věku mezi 35 až 50.

Náchylná je většinou ta ruka, kterou používáte, ovšem onemocnění může postihnout i nedominantní ruku. Ženy a muži jsou ohroženy stejně.

Léčba

Krátkodobě i dlouhodobě dobře působí na tenisový loket fyzioterapie. Ta se snaží:

  • snížit bolesti v lokti
  • napomoct k obnově tkání
  • obnovit rozsah pohybu a funkci kloubů
  • obnovit délku, sílu a pohyby svalů
  • uvést do normálu neurodynamiku horních končetin
  • normalizovat funkce krčních obratlů

Je mnoho způsobů, jak tohoto dosáhnout a po důkladném vyšetření vašeho lokte, paže a krku váš fyzioterapeut navrhne tu nejlepší strategii, kterou zvolí na základě vašich symptomů a životního stylu. Výsledky se většinou vyhodnocují podle reakce pacienta na léčbu a podle síly úchopu, který by měl být bezbolestný.

Fyzioterapeutická léčba zahrnuje lehkou mobilizaci kloubů na krku a lokti, elektroterapii, kinesio tejpování lokte, protahování svalů, nervovou mobilizaci, masáže a posilování.

tennis elbow taping

V některých případech dokonce může být prospěšná dlaha na loket (tzv. Elbow Brace). Váš fyzioterapeut s vámi probere, které léčebné postupy jsou pro vás nejvhodnější.

Kdy bych měl začít používat dlahu na loket?

Dlaha může být velmi efektivní již od chvíle, kdy si ji nasadíte. Podpora, kterou poskytuje, totiž z poraněné stavby uvolní napětí.

tennis elbow brace

Nicméně účinnost takové dlahy není 100% a pokud nezabírá, raději vyhledejte fyzioterapeuta. Pokud jsou problémy dlouhodobě neústupné, je velmi pravděpodobné, že se jedná o symptomy odkazující na nervy C5/C6.

Správná diagnóza a léčba, která vám nejrychleji pomůže, se dá určit pouze po důkladné prohlídce krku, ramen, loktu a nervů v horních končetinách.

Jaká je prognóza?

Pokud nebudete tenisový loket léčit, toto onemocnění může trvat 6 měsíců až 2 roky a je celkem pravděpodobné, že se znovu objeví i poté.

Výzkumy potvrdily, že ve srovnání se steroidními injekcemi či poradenstvím je nejefektivnějším způsobem léčení fyzioterapie. Nedávno byla provedena studie, kdy pacienti absolvovali 6ti týdenní kurz fyzioterapie skládající se z 8 léčebných sezení. Stav většiny pacientů se výrazně zlepšil po 3 týdnech a po 6 týdnech se jejich zotavování zvýšilo o 60 % a více. Toto zlepšení pokračovalo a po 12 měsících rekonvalescence vzrostla až k 90 % bez jakékoli další léčby.

Oproti tomu léčba na základě poradenství vedla ke zlepšení stavu o 60 % v období od 6 týdnů do 3 měsíců. Po delší době, pacienti, kteří se řídili vhodnými radami, se uzdravili a do 6 měsíců dosáhli stejných výsledků jako pacienti ze skupiny podstupující fyzioterapeutickou léčbu. Jejich stav se nadále časem udržoval nebo zlepšoval.

Pacienti, kteří byli léčeni kortizonovými injekcemi, zpočátku vykazovaly velmi dobré zlepšení. Po 3 až 6 týdnech došlo ke snížení symptomů téměř o 80 %. Ale (tohle je jedno velké ale) pacienti, kteří dostávali tyto injekce, si stěžovali na zvýšení bolesti po 6 týdnech, a po 3 měsících jejich zdravotní stav byl, co se týče zotavování horší, než u obou předešlých skupin léčených fyzicky. Toto zhoršování bylo doprovázeno zpomaleným hojením a navíc tato skupina pociťovala o 30 % více bolesti po 12 měsících než by cítila, kdyby se léčila na základě rad.

Z tohoto důvodu jako výhradní léčbu tenisového lokte vědci nedoporučují kortizonové injekce.

V současnosti se provádí další výzkumy, které hodnotí účinnost kortizonových injekcí v kombinaci s fyzioterapií, aby se ukázalo, zda-li mohou být počáteční výhody kortizonových injekcí zachovány lépe.

Pro více informací o tenisovém loktu se obraťte na svého fyzioterapeuta.

Autor: John Miller

Přeložil: Jana M.

7 dobrých důvodů se pořádně vyplakat

 

Reportér deníku New York Times, Benedict Carey, v jednom článku nazval slzy jako „emocionální pocení.“ Vzhledem k tomu, že se hodně potím a nesnáším deodorant, řekl bych, že dává smysl, když často plakám. Ale nebudu se za to omlouvat, protože po pořádném pláči se často cítím jakoby vyčištěný, jako kdyby si mé srdce a mysl navzájem v horké vaně vydrhly záda.

Ve svém poutavém článku „Zázračné slzy,“ ze kterého jsem částečně čerpal pro tento příspěvek, autor Jerry Bergman tvrdí: „Slzy jsou jedním ze zázraků, které učinkují tak dobře, že je bereme každý den jako samozřejmost.“ Tady máte sedm způsobů, kterými nás slzy a jev, který nazýváme „pláč“, léčí fyziologicky, mentálně a duševně.

Slzy nám pomáhají vidět

Umožnit nám vidět je nejzákladnější funkcí slz. A to doslova. Nejenže promazávají oční bulvy, ale i víčka, a také zabraňují dehydrataci sliznic. Bez zvlhčování prostě neuvidíte. Bergman tvrdí, že: „bez slz by byl lidský život hodně odlišný. Krátkodobě by to pro nás bylo nesmírně nepohodlné. A dlouhodobě by byl zrak znemožněn úplně.“

Slzy ničí bakterie

Na oči nepotřebujete žádné čisticí prostředky. Máme přeci slzy! Pracují jako antibakteriální a antivirový agent, který bojuje proti bakterím, které nachytáváme na veřejných počítačích, nákupních košících, veřejných umyvadlech a podobných místech, kde se tyto malé potvůrky usídlují a množí se. Slzy obsahují lysozym, tekutinu tak účinnou, že během pěti až deseti minut dokáže zničit 90 až 95 % všech bakterií. Jsou asi tak silné jako tříměsíční nachlazení a žaludeční virózy.

Slzy zbavují toxinů

Biochemik William Frey, který dlouho ve svých výzkumech zaměřoval na slzy, v jedné studii zjistil, že emoční slzy, tedy takové, které vylučujete při strádání nebo bolesti, obsahují více toxických vedlejších produktů než slzy z podráždění (například při krájení cibule). Znamená to tedy, že jsou slzy toxické? Ne! Ve skutečnosti vylučují toxiny, které se v těle hromadí zásluhou stresu. Fungují podobně jako přírodní terapie nebo masáž, ale stojí daleko méně!

Pláč může zlepšit náladu

Víte jaké množství manganu máte v těle? Ne, já to také nevím. Ale pravděpodobně se budete cítit lépe, když ho budete mít méně, protože přemíra manganu může mít špatné následky: úzkost, nervozitu, podrážděnost, únavu, agresi, emoční poruchy a ostatní pocity, které žijí zadarmo v mé veselé mysli. Pláč dokáže snížit úroveň manganu. A stejně jako je to s toxiny, které jsem zmiňoval výše, emoční slzy oproti slzám z podráždění obsahují o 24 % více albuminového proteinu, který je zodpovědný za přenášení malých molekul.

Pláč odbourává stres

Slzy pracují podobně jako pocení, a to podobně jako cvičení uvolňuje stres. Opravdu. Bergman ve svém článku tvrdí, že slzy odplavují některé chemikálie, které se hromadí v těle kvůli stresu, jako například endorfin leucin-enkefalin a prolaktin, hormony, které adenom hypofýzy nadprodukuje a tím ovlivňuje náladu a schopnost zvládat stres. To samé platí i opačně. Bergman říká, „Potlačování slz zvyšuje úrovně stresu a přispívá k nemocem zhoršovaným stresem, jako je vysoký krevní tlak, srdeční problémy a peptické vředy.“

Slzy budují sounáležitost

Ve svém článku „Stravte vědu,“ autorka Ashley Montagu prohlašuje, že pláč přispívá  dobrému zdraví a zároveň sdružuje lidi. Vím, teď si asi myslíte. „No dobře, to asi nebude to správné sdružování. Ano, můžu se zeptat ženy za mnou v kostele, která si může vyplakat oči, co se děje nebo jestli jí nějak mohu pomoci, ale rozhodně ji nebudu zvát na večeři.“ Tak tady bych si dovolil nesouhlasit. Pláču hodně, hlavně na videích, a vždycky jsem překvapen komentáři…ta ohromná podpora lidí, které ani neznám tak dobře, a důvěrnost mezi nimi je úžasná. Přečtěte si některé z komentářů u mého videa o sebevědomí a u videa o smrti a umíraní a pochopíte to. Slzy pomáhají lidem komunikovat a podporují sounáležitost.

Slzy uvolňují pocity

Dokonce i když jste si neprocházíte ničím traumatickým nebo nemáte silné deprese, průměrný člověk si během dne nahromadí konflikty a vztek. Někdy se nahromadí uvnitř limibického systému v mozku a v různých místech srdce. Pláč je očistný. Vyplaší ďábly předtím než se vyřádí na nervovém a kardiovaskulárním systému. John Bradshaw ve svém bestselleru Přicházím domů píše: „Je třeba všechny tyto pocity procítit. Potřebujeme si zaburácet a zadupat; vzlykat a plakat; potit se a třást se.“

Autor: Therese Borchard

Přeložila: Jana M.

Bolest zad

 

 

Co je to bolest zad?

word-image

Bolest beder (bolest v kříži) není onemocnění. Je to symptom. Většinou poukazuje na problémy v jedné nebo více částech beder jako jsou:

• vazy

• svaly

• nervy

• části kostí, které tvoří páteř (těla obratlů)

Také může jít o bolest způsobenou potíženy s přilehlými orgány, jako jsou ledviny nebo plíce.

Porozumte zádům

Abyste pochopili příčiny bolesti beder, nejdříve musíte porozumnět zádům. Skládají se z mnoha částí, včetně:

• páteře

• svalů

• šlach

• vazů

• nervů

• krevních cév

Dolní část páteře je jedním z klíčů k bedrům. Jejími částmi jsou:

• kosti spodní části páteře (lumbální a sakrální obratle)

• chrupavkové ploténky, které jsou mezi obratli

• nervy a mícha

• svaly a vazy, které ji spojují

Co způsobuje bolest zad?

Nejčastější příčinou bolesti zad je napětí a problémy se stavbou zad.

Napětí

Častou příčinou bolesti zad jsou napjaté svaly a vazy. Napětí může vzniknout nesprávným zvedáním těžkých předmětů a prudkými nepřirozenými pohyby. Také může vzniknout, když se příliš namáháte. Několik hodin práce na zahradě nebo věnování se nějakému sportu může vést k namoženým svalům.

Problémy se stavbou páteře

Obratle jsou kosti, které do sebe zapadají a jsou na sebe vzadu na trupu naskládány. Ploténky jsou tvořeny z chrupavky a vyplňují prostor mezi každým obratlem. Poměrně častým důvodem bolesti zad jsou úrazy plotének.

Někdy se mohou ploténky posunout nebo prasknout a tím zmáčknout nerv. Posunutá ploténka pak začne tlačit na nerv, který může cestovat ze zad až k noze a může způsobit ischias nebo skřípnutý ischiasový nerv. Příznakem ischiasu může být bolest, brnění, znecitlivělost nebo slabost v noze.

Bolest zad stejně tak může být způsobena abnormálnostmi kostry, jako například díky skolióze nebo zúžený páteřní kanál vzniklý kvůli artritidě.

Ztráta hustoty kostní tkáně a slábnutí kostí (osteoporóza) může vést ke zlomeninám v obratlích. Ty mohou způsobit silnou bolest a označují se jako stlačené fraktury.

Další příčiny bolesti zad

Existuje spousta dalších možných příčin bolesti zad, ale většina z nich je vzácných. Pokud máte bolesti, které nemizí, raději vše konzultujte s lékařem. Poté co doktor vyloučí časté příčiny, provede vyšetření, kterým zjistí, jestli se jedná o vzácnější důvody. Ty mohou zahrnovat:

• zúžený páteřní kanál (spinální stenózu)

• posunutí jednoho obratle na další (degenerativní spondylolistéza)

• ztráta nervové funkce na dolní části míchy (syndrom kaudy)

• plísňová nebo bakteriální infekce páteře (většinou Stafylokokus nebo E. coli)

• rakovina nebo nezhoubný nádor na páteři

Jak se bolest zad projevuje?

Bolest zad může mít mnoho symptomů, jako například:

• tupá bolest na bedrech

• bodavá nebo pronikavá bolest, která může vystřelovat po noze až k chodidlu

• neschopnost stát rovně

• snížená pohyblivost nebo omezená schopnost ohnout záda

Tyto příznaky bolesti zad, ať už jsou způsobeny napětím nebo špatným pohybem, jsou krátkodobé pokud trvají dny či týdny. Když symptomy přetrvávají déle než tři měsíce, bolest zad je chronická.

Příznaky bolesti zad, které mohou představovat vážný problém

Klinika Mayo doporučuje navštívit lékaře, pokud bolest přetrvává déle než 72 hodin. Někdy bolest zad dokonce může signalizovat vážnější zdravotní problém. V tom případě budete mít symptomy jako:

• neschopnost ovládat střeva nebo močový měchýř

• znecitlivělost, brnění nebo slabost v jedné nebo obou nohách

• intenzivní a přetrvávající bolest, která se zhoršuje v noci

• neopodstatněný úbytek váhy

• bolest doprovázená tepáním v břiše

• horečka

Rizikové faktory přispívájící k bolesti zad

Máte zvýšené riziko bolesti zad, pokud:

• máte sedavé zaměstnání. K bolesti zad může vést i změna zaměstnání, pokud přejdete ze sedavého zaměstnání na aktivní práci.

• jste pokročilejšího věku

• jste žena

• jste obézní

• kouříte

Výzkumy potvrdily, že riziko bolesti zad také zvyšuje vaše emocionální zdraví. Pokud například máte stresující práci nebo trpíte depresemi a úzkostí, riziko bolesti zad je vyšší.

Jak se diagnostikuje bolest zad?

Bolest zad se většinou diagnostikuje fyzickou kontrolou. Během ní doktor zkontroluje rozsah pohybu páteře a schopnost sedět, stát a chodit. Také může vyšetřit vaše reflexy, sílu nohou a schopnost rozpoznat cit v nohou.

Pokud má lékař podezření na daleko vážnější zdravotní problémy, budete muset podstoupit i jiné testy. Ty mohou zahrnovat:

• rozbor moči a krve, které zjišťují celkový stav

• rentgen páteře, který ukáže pozici kostí, případně vyloučí zlomeniny

• počítačovou tomografii (CT) nebo magnetickou rezonanci (MRI), které zjišťují stav plotének, svalů, šlach, vazů, nervů a krevních cév

• kostní scintigrafii

• elektromyografii (EMG), která zachycuje elektrickou aktivitu nervů

Léčba

Léčba léky

Velká část případů bolesti zad je zmírněna nesteroidními protizánětlivými léky typu Aspirin, Ibuprofen (Motrin) nebo Naproxen (Aleve). Další možností jsou léky tlumící bolest (analgetika), jako například Acetaminofen (Tylonelol).

Kromě Acetaminofenu by se tyto léčiva měly podávat po jídle, protože mohou podráždit žaludek a způsobit jeho krvácení. Pokud je bolest silná, doktor vám může předepsat léky, které obsahují narkotika jako Kodein. Malá dávka Amytriptylinu, tricyklického antidepresiva, také může ulevit od bolesti.

Pro silnou bolest vám doktor také může předepsat steroidní injekce. Úleva od bolesti těmito injekcemi však nebude fungovat déle než pár měsíců. Tělo si totiž proti účinkům kortizonu staví imunitu.

Domácí léčba

Chladivé obklady mohou ulevit od potíží a snížit zmírnit v akutních fázích bolesti zad. Poté, co zánět polevil, od bolesti vám naopak pomohou hřejivé obklady.

Další léčebná metoda, která stojí za zvážení, je cvičení zaměřené na zlepšení postoje a posílení zádových svalů a svalů na břiše (středu těla). Abyste zabránili opakované bolesti zad je vhodné zlepšovat postoj těla, správně zdvihat věci a mít pevné svaly.

Operace

Krajním řešením je operace, ta je však málokdy potřeba pro bolest zad. Většinou se používá pro léčení strukturních aberací, na které nezabírá konzervativní léčba, pro léčení silné nepolevující bolesti a u nervové komprese, která způsobuje slábnutí svalů.

Chirurgické spojení (zpevnění) sousedních obratlů (spondylodéza) je operace, ve které se obratle, které způsobují bolest, spojí do jedné pevné kosti. Díky tomu se odstraní bolestivé pohyby páteře.

Operace, která částečně odstraní nebo nahradí ploténky a obratle, může být provedena k utišení bolesti, která je způsobena degenerativními nemocemi kostí.

Alternativní medicína

Podle Kliniky Mayo, čertův spár (Harpagofyt ležatý, rostlina čeledi sezamovité) a vrbová kůra (Salix alba) podávána orálně, a náplasti z papriky (papriček tabasko, chilli papriček), které se aplikují lokálně, mohou ulevit od bolesti beder. Je známo, že tyto rostliny mají protizánětlivé účinky.

Další alternativní terapie mohou představovat:

• akupunktura

• masáže

• chiropraxe

• kognitivně behaviorální terapie

• progresivní uvolnění svalů

Předtím, než podstoupíte jakoukoli alternativní nebo doplňkovou léčbu, promluvte si o tom se svým lékařem.

Autoři: Verneda Lights, Marijane Leonard

Přeložila: Jana M.