Opravdu pomáhá nadávání ulevit od bolesti?

 

Kopli jste se někdy do palce a cítili potřebu zakřičet nahlas-nadávku nebo sprosté slovo? Nejste si zcela jisti, proč cítíte tuto potřebu, ale zdá se, že to zmírňuje počáteční bolest. Ale je tomu tak doopravdy? Existuje vědecký důkaz, že nadávání skutečně ulevuje od bolesti?

Mírnění bolesti

Nadávání se objevuje v každé kultuře. Obvykle se používá pro šokování nebo urážení ostatních, nebo prostě jen pro osobní úlevu. Také to může být způsob jak dát ostatním najevo, že jsme naštvaní nebo se nám stalo něco bolestivého. Všichni jsme to zažili: když jsme si ukopli palec u nohy nebo praštili do ruky, zasyčeli jsme a zanadávali si.

Až do teď neexistoval skutečný výzkum toho, jestli nadávání pomáhá ulevit od bolesti. V roce 2009 se vše změnilo, když byla publikována studie v magazínu NeuroReport,která ukázala, že nadávání může skutečně zvýšit naší snášenlivost bolesti. Nadávání nám dočasně umožní zvýšit náš práh bolesti a vydržet bolest o něco déle.

Jak nadávání docílí snížení pocitu bolesti je stále neznámo, ale vědci předpokládají, že za to můžou mozkové obvody, které mají na starosti naše emoce. Předešlé studie ukázaly, že na rozdíl od běžné každodenní mluvy, která závisí na několika málo milimetrech levé hemisféry našeho mozku, nadávky a klení stimuluje evoluční struktury skryté hluboko v pravé části mozku.

Útok nebo útěk

Jedna z těchto struktur je amygdala, skupina neuronů, která spouští reakci útok nebo útěk a která je částečně zodpovědná za to, že jsme méně citliví na bolest a zvyšuje náš srdeční tep. Vědci tvrdí, že tyto skupiny neuronů jsou skutečně aktivovány.

Jejich výzkum je podložen také dalšími experty v této oblasti. Psycholog Steven Pinker, z Harvardské University, přirovnal tuto situaci s tím, co se stane v mozku kočky, když jí někdo omylem zasedne. “Předpokládám, že nadávání je spojeno s obranným reflexem, který u zvířat co jsou poraněna nebo zaskočena spustí  zběsilý zápas doprovázen zuřivým vokálním projevem k zastrašení útočníka”.

Nicméně otupení bolesti nepůsobilo na osoby mající tendence k zveličování jejich bolesti. Například ti, kteří byly přesvědčeny, že to byla nejhorší bolest, kterou zažili, pocítili malou nebo žádnou úlevu při nadávání během testu.

Také je třeba si uvědomit, že nadávání ztratí svůj účinek, když ho používáme příliš často nebo pokud se sebou nenese žádné konkrétní emoce. Proto, když je nadávání používáno někým, kdo nadává pořád a pravidelně, může se to pro ně zdát jako běžná konverzace. Bez přítomných emocí je nadávání pouze slovo, které pravděpodobně nikomu neuleví od bolesti.

Reference:

Stephens, Richard; Atkins, John; Kingston, Andrew (Aug 2009). “Swearing as a response to pain-effect of daily swearing frequency.“. J. Neuroreport 20 (12): pp 1056-1060 doi: 10.1097/WNR.0b013e32832e64b1;12(12):1274-81.

Stephens R, Umland C. Journal of Pain. APS (12):1274-81 Epub 2011 Nov 11.

Přeložil: Bob